PŘÍBĚHY

Tyhle věci prostě miluji a jsou neskutečně inspirativní!! Příběhy. Opravdové příběhy, které stojí minimálně k zamyšlení, co vlastně v životě řešíme, jak přemýšlíme, za čím si jdeme, jak se svým životem nakládáme.
Hudba dokáže být neskutečným stimulantem a dokáže hodně ovlivňovat naše emoční rozpoložení. Potažmo, když je spojená s příběhem někoho, kdo si jde za svým a nepos**l se ze svého osudu. (promiňte mi ten výraz, ale je napsán schválně) 🙂
Mrkněte se na tento příspěvek, na chvilku se zastavte a zkuste se zamyslet, jak právě vy žijete ten svůj život. Co řešíte, jestli se NECHCETE MÍT LÉPE.
Napište do komentáře, nebo vložte odkaz na písničku, která něčím oslovuje vás 🙂
 
Přeji vám hezký den plný pohody a úsměvu na tváři 🙂 A NEVZDÁVEJTE SE SVÝCH SNŮ A CEST. 😉
 
Váš
R.

Slyší někdo mé volání o pomoc?

Jsme tak silní a přesto tak zranitelní. Jsme tolik odhodlaní a přesto stojíme na místě. Dokážeme pomoct druhým, ale nikdo neslyší, jak voláme o pomoc. Proč tomu tak vlastně je? Proč míváme pocit, že dělání všeho kolem a pro všechny kolem je tak snadné a práce sama na sobě tak těžká?

Podívejme se na to z NAŠÍ VLASTNÍ STRANY. MY samotní, dokážeme v mnohých situacích pomoct jiným lidem. Přátelům, známým, mnohdy i cizím osobám.

Na druhou stranu i my v sobě často řešíme věci, se kterými si nevíme rady, tápeme, nemůžeme se rozhodnout, nemáme potřebné informace pro to, jak se rozhodnout. A těch důvodů, co v sobě máme bychom jistě našli ještě spousty. Proč tomu ale tak je?

My dokážeme pomoct jinde, protože je to JEDNODUŽŠÍ. A těch pohledů, proč je to jednodušší je více. Tak proč nedokážeme pustit někoho k sobě, kdo chce a může pomoct i nám? Je to důvod zranitelnosti? Nebo nedůvěry? Nebo toho, že by nás někdo soudil? Bojíme se nechat si pomoct? ANO, to je přesně to slovo. Máme strach a to z více důvodů. Špatné zkušenost, okolní vliv, pocit srabství a já nevím čeho ještě 🙂

Pojďme na to od lesa. Když míváme tyto pocity v sobě, tak studujme sami. Zjišťujme, ptejme se, čtěme, poslouchejme. Pokud ani toto nepomáhá, abychom se cítili lépe, nejde nám to, stojíme na místě, „problém“ se spíše navaluje, než řeší, potom se nebojme vyhledat někoho, kdo nám pomůže.

Je to opravdu otázka volby. Jak zjistíme, jestli nám někdo opravdu pomůže?

Mnohdy čteme recenze dotyčného, mnohdy dáváme na jeho studium, tituly apod. Jsou to všechno dozajista ukazatelé, kteří nám mohou hodně napovědět. Ale je naše „hodnocení“ člověka, který nám má pomoct, relevantní ze zdrojů, které se někde dočteme? Na rovinu přátelé- může to být jeden malinkatý ukazatel, ale nic nám nedá víc, než OSOBNÍ KONTAKT s dotyčným. Jeho empatie, komunikace, cítění, informace… to jsou ukazatele toho, jestli nám dokáže pomoct nebo ne.

Takže i zde se hodí motto, které mám na svém webu. A tedy:

„Jen ten, kdo opravdu zkusil, může opravdu tvrdit“

 

A toto platí stoprocentně. Neboť příliš často klademe velký důraz na to, co říkají ostatní, co si myslí ostatní, jak se na to či ono budou tvářit, odsoudí mě, budou si myslet, že jsem slaboch apod.

Kdo JEDINÝ v našich životech nás může soudit? Kdo jediný má veškeré informace o našem životě? Ano, JSME TO MY SAMI!

Přeji vám, aby jste se nebáli vyhledat pomoc a to v jakékoli situaci, se kterou si sami nevíte rady. Aby pomoc byla k vašemu prospěchu. Tedy- nebojte se vybírat 🙂

Hezký den přátelé 🙂

R.

 

DĚLEJTE CO MÁTE RÁDI

 

Děti jsou tak čisté. Stačí je pozorovat, když o něco samy usilují, s jakou vervou do toho jdou. Zkoušejí, zkoumají, zjišťují. A to proto, že jsou čisté, nezkažené, nemají takové předsudky, že by to nemuselo vyjít, nepůjde to, co tomu řeknou ostatní…

UČME SE Z DĚTSKÉHO SVĚTA!! Jděme si také za svým!

 

Většina z nás má ve své hlavě sen, cíl. Ale naše „nečistota“ nám nedá mnohdy ani ZKUSIT se rozejít za našimi sny. Ptám se PROČ? Máme snad strach? Obavy? Máme málo síly? Málo informací? Co je v tom, že to mnohdy ANI NEZKUSÍME?

Když jsem byl teenager, VĚDĚL JSEM, že můj život patří pomáhat lidem a mít vedle sebe psy. Už tehdy jsem měl obrovský sen. Jednou, až se mi to povede, budu  mít chovnou stanici kvalitních psů. Budu pomáhat lidem s jejich miláčky ale také s jejich životy. Aby se měli lépe. Protože šířit to špatné, negativní, to umíme sami v sobě mnohdy lépe, než kdokoli kolem nás. Ale držet pozitivní myšlení, sebedůvěru, sebelásku…to už chce trošku informací, trošku učení ale hlavně- práci na sobě samém.

Víte co přátelé? Povedlo se mi to. Zdaleka nejsem na konci té cesty, kterou jsem si vysnil, ale obrovské kroky už mám za sebou. Jeden, a ten nejpodstatnější přišel už dávno- rozhodnutí se studovat a pracovat dlouhou dobu tam, kde je to přínosem- pracoval jsem dlouhých 17 let s lidmi a psy ve státní ozbrojené složce. Mnohému jsem se naučil, jak se psy, tak S lidmi a když jsem cítil, že musím jít dál, odešel jsem. Odešel jsem proto, abych mohl plnit další své cíle, sny.

Ano, chtělo to HODNĚ VELKÉ ROZHODNUTÍ, ale nebál jsem se toho. Proč? Zkrátka vím, cítím, vnímám, že to,co dělám, má smysl, POMÁHÁ DRUHÝM, a to je pro mě to nejpodstatnější.

JDĚTE DO TOHO TAKÉ!!NEBOJTE SE!!

Není přeci čeho se bát. Jde o vaše odhodlání, chuť, píli a taky sen, že se budete mít zase o něco lépe. Nevěříte? Pokud si nevěříte, nebojte se obrátit na někoho, kdo vás podrží, pomůže, bude třeba váš sen sdílet s Vámi. Ano, jde to. Jde jen a jen o to CHTÍT A UDĚLAT TEN PRVNÍ KROK.

Držím Vám palce a jsem s Vámi, aby i vaše sny se plnily. Aby jste zjistili, že samy se nevyplní, ale vy musíte být příčinou jejich plnění. Protože nikdo jiný kromě vás neví, jak moc pro vás vaše sny znamenají …. 🙂

Mějte krásný pohodový den.
R.

Začátek

Každý začátek se může zdát být těžký. Začít něco tvořit, začít podnikat, začít nový vztah, začít hubnout, začít…

Musí ten začátek být těžký? NEMUSÍ! Jen když víme, jak na to
….
V první řadě musíme CHTÍT začít. A pak ještě to DŮLEŽITĚJŠÍ- MUSÍME ZAČÍT!
….
V mysli musíme mít cíl a užívat si cestu k tomu cíli. Nenechat se odradit od jiných ať už lidí, věcí nebo překážek. Ale naopak. Jen síla našeho chtíče a vidina cíle nám může ulehčit začátek. Dokonce až tak, že si to celé můžeme užívat včetně začátku a vůbec nám nepřijde těžký
….
Ano, je to tak
….
Tak začněte a konejte. Konejte pro sebe, potom Vám VŠE půjde lépe a lehčeji. Jen když budete VY spokojeni. (a ne, není to narcismus, to je jiná kapitola )

Nemám čas

Často toto slovní spojení slýcháváme. U obchodníků, přátel, známých, rodiny a dokonce to říkáváme i my.
PROČ?
Je tomu opravdu tak? Nemáme čas? Nebo „nechceme“ mít čas
Budete mi argumentovat, že toho máte moc a proto nemáte na „ostatní věci“ čas. V pořádku. Co jsou ale ty ostatní věci? Jsou pro vás důležité? A naopak- jak moc jsou pro vás důležité věci, které děláte, kvůli nímž „nemáte čas“?
….
Každý z nás má to ŠTĚSTÍ, že je mu dáno 24 hodin denně na to, aby MĚL ČAS. …

Co když opravdu někdo rozhodne za nás a my opravdu nebudeme mít už čas na ty věci, které jsme odsouvali, protože jsme „neměli čas“? Říkejme tomu osud, vyšší moc. Jakkoli. Ale jednou opravdu ten čas mít nebudeme…

A moje rada?
Dělejte to, co máte rádi, dělejte to DENNĚ. Scházejte se s přáteli, pracujte, užívejte života, grilujte, sportujte… zkrátka dělejte to, co vás baví.
—-
Říkáte, že nejde vždy dělat jen to, co nás baví? Proč? Asi máte pravdu, že občas člověk MUSÍ dělat i to, co ho nebaví. Ale jaký je v našich životech poměr toho, co děláme, protože chceme, a toho, co děláme, protože musíme?
…..
Umíme s tím pracovat? Umíme si to v hlavě zesumarizovat a postavit se tomu, protože CHCEME být na tom lépe?
….
Nezůstávejme sedět sami vůči sobě se založenými rukami, ale KONEJME. Neboť jen tak se můžeme mít lépe
Hezký den přátelé

Síla myšlení

„JEN POZITIVNÍ MYŠLENÍ MŮŽE PŘINÉST POZITIVNÍ VÝSLEDEK“

Ano, je to přesně tak! Pokud budeme přemýšlet pozitivně, s větší pravděpodobností dosáhneme tíženého výsledku. Pokud ale budeme přemýšlet o tom, proč to nejde, jak je to těžké, že se stane určitě to a ono a tím pádem se to nepodaří, tak vlastně děláme to, aby se to nepodařilo.

Jinými slovy- zaměřme se na cíl, který chceme a který vyjde přesně podle našich představ. Ať už v oblasti vztahu, práce, osobního rozvoje, vyrobení nějaké věci nebo jen upečení výborného tvarohového dortu Je to jedno. Dívejme se na tu radost z tíženého výsledku, kterého chceme dosáhnout. Daleko lépe se nám půjde za tím, co chceme

Věřte mi. Překážky nejsou v okolním světě, bývají POUZE v naší hlavě. Ať už je to forma negativizmu, výmluv nebo lenosti, že něco nejde. Jde vše!!
A největší legrace je ta, že je to JEN A JEN NA NÁS.
Užívejte pěkný den přátelé

Světlo a stín

Vždy, když je někde světlo, musí být někde i stín.
….
Umíme pracovat s naši myslí? Dá se tento argument (pravdivý pochopitelně:-)) popsat i jinak? Třeba:

“ Jestliže je někde stín, musí zákonitě být někde i světlo “

Je to tak?
….
Denně se potýkáme s tím, jak jsou věci špatné, nedaří se nám, někdo nás naštve, v práci to nestojí za nic, děti neposlouchají, pes se s námi nebaví….
Přemýšleli jsme nad tím, kdo nebo co za to může? Troufám si říct, že pokaždé nad tím přemýšlíme.
….
Otázka, nad kterou máme ale přemýšlet je jiná.

„Kdo tohle všechno může ovlivnit, aby tomu bylo jinak?“

A pokud už alespoň malinko umíte pracovat sami se sebou, něco Vám třeba mé příspěvky daly a někteří z vás se se mnou viděli už i osobně, pak víte, že odpověď je jednoznačná. Ano, pouze a jen VY ovlivníte, aby věci byly jinak.
Tvrdíte, že to nejde? Nemá smysl? Stejně by to nebylo jinak? A podobné argumenty?
VÝMLUVY přátelé. A nejčastější výmluvou v našich životech je LENOST. ANO!! Naše LENOST cokoli jakkoli změnit, dělat, jít si za něčím.

Přeji Vám krásný nadcházející víkend a zkuste něco- zkuste přes víkend udělat NĚCO, co běžně neděláte. Něco co uděláte opravdu atipicky oproti jiným, klasickým víkendům Něco pro Vás, pro vaše blízké, přátelé. Nebo prostě jen tak.
Zkuste to
A napište mi do komentu, co jste udělali a jaký jste z toho měli pocit

Držím vám všem palce

Cíle

Každý z nás je v životě má. Někam za něčím jdeme, snažíme se o něco, chceme něco získat nebo nějak se mít.
…..
Zastavme se na chvíli. Ne kvůli tomu, aby jsme za našimi cíli nešli, ale abychom si uvědomili podstatu věci.

Přátelé,
není ani tak důležité, jak velký máme cíl, ale jak silnou máme motivaci a touhu ho dosáhnout. Nejde o to KDY k němu dojdeme, ale jakou cestou. Jestli první překážka na námi zvolené cestě nás odradí, nebo naopak posíllí.

Užívejme si CEST!! Učme se z překážek, které překonáme. Ať už sami, nebo za pomoci jiných. Neobcházejme překážky. Vyskytnou se znova. Ale vyřešme je!!
Nejde to? Nesmysl Pokud je překážka, vždy se dá překonat. A ten úžasný pocit na naší cestě, kdy jsme ji překonali, stojíme za ní a pokračujeme dál…? Jen si ho představte, jak se nadechujete, máte úsměv na tváři a těšíte se, že jste svému cíli zase o krok blíž a silnější
….
Přejí Vám krásný a úspěšný den, kdy zvládnete cokoli, co zvládnout chcete

Dětská duše

Je tak čistá, krásná, chápavá a zvídavá. Bezprostřední a upřímná. Toužící a plná důvěry.
….
Dítě roste a vlivem NÁS, NAŠÍ VÝCHOVY, A OKOLÍ se mění. Mění aniž by tušila, co všechno ji doopravdy ovlivňuje.
….
Nedovolme, aby z našich dětí vyrůstaly osoby, které nebudou mít hodnoty, které si nebudou umět vážit lidí a věcí kolem nich. Ale naopak. Dejme jim to nejlepší z nás.
A dejme jim to naše NEJCENNĚJŠÍ- DEJME JIM NÁŠ ČAS!! Nic jiného nemá pro naše děti takovou cenu, jako náš čas strávený s nimi.

Chvalme je, podporujme je, zvedejme jejich malé osobnosti do výšin, buďme na ně pyšní, ale hlavně- dokazujme jim, že to tak je. Jsou to NEJVÍC v našich životech, co můžeme mít. Starejme se o ně, chraňme je, ,buďme jim oporou i sílou, když potřebují.

Přátelé, ale také jedno převeledůležité – UČME SE OD NICH!! Učme se jejich čistou radostí, kterou jsme dávno ztratili, jejich vnitřní čistotou, kterou nám už dávno svět vzal, učme se jejich upřímností a otevřeností, jejich nadšením i odhodláním podniknout věci, jejich CHTÍČEM věci zkoušet a dělat… Máme se i my toliko od nich co učit!
Buďme na ně pyšní. Tak jako my jsme pro ně vzorem, tak i oni nám toho mohou do života vrátit více, než si sami myslíme a připouštíme…

Vězte, že je to tak.

Přeji Vám krásný den přátelé.

Bouře v nás samotných

Každý z nás zažil a mnohdy ještě zažije ten vnitřní pocit, kdy ho nějaká životní situace trhá na kusy. Je to bouřka, která bere všechno…

V danou chvíli není lehké vidět to lepší, co nás má poučit.

A právě v tyto chvíle je potřeba mít vedle sebe někoho, o koho se můžeme opřít. Rodinu, přítele, psa, nebo někoho zcela nezávislého. Kdo nebude naši situaci hodnotit, soudit, ale jen čistě podrží, nabídne jiný úhel pohledu. Ale hlavně – dodá nám sílu přejít onu zmiňovanou bouřku.

Věřte, že tam, kde nám něco vrhá stín, je nadmíru jasné, že z druhé strany musí svítit slunce Jen se dostat na tu druhou stranu

Přeji Vám krásný den bez zbytečných bouřek přátelé